Cassanova



  Úvod
  On zvádza ju
  Ona zvádza jeho
  Užitočné frázy
  Príbehy



 

Řekni, jak se ženy mají
když jim muži modré z nebe
bez přestání posílají.

Těžko poznám lásku pravou
když mám tebe a od tebe
jen tu růži dokonalou.


 

Návrat nenapravitelného býka, aneb jedna mu nestačí 

Fakt nevím, jestli to je tou vysokou školou, nebo spoustou práce (asi začínám vypadat jako vysokoškolák, takže mě opačné pohlaví příliš nežere..... 

Příběh, kterým se vás nyní chystám připravit o čas, se opravdu stal..... 

Jak už to tak bývá, život se s nikým nemazlí a všichni musíme občas do školy... Ani já se tomu nemohu vyhnout, ale protože weekend pravděpodobně promrhám s rodiči na chalupě, hodlám si alespoň ten čtvrtek užít. Dal jsem si tedy v 19.30 rande hned vedle školy, na Karlově náměstí. Kupodivu jsem přišel včas (což se mi opravdu příliš často nestává), protože slečna, se kterou jsem se mimochodem seznámil přes jakousi seznamku v rádiu a viděl jsem ji do toho dne jenom jednou jedinkrát, ještě nedorazila, rozhodnul jsem se oblažit kolegu, ztenčit konto na telefonní kartě a zavolat mu. Kdo to na Karlově náměstí v metru zná, ví že ukořistit volný telefonní automat není příliš jednoduché a většinou to vyžaduje vystání veliké fronty nebo rychlé nohy.... Nebudu to natahovat, prostě v nejbližší budce stály dvě holky, odhadem tak 17 let a pravděpodobně svolávaly mejdan. Zůstal jsem tam tedy stát, čekajíc na budku. Přitom jsem ještě stále vyhlížel Adélu, kdyby přišla v této chvíli, odešel bych s ní bez mrknutí oka. Potom si ale sluchátko vzala ošklivější z obou holek, a ta hezčí poodstoupila dozadu. Zrovna povídala něco vtipného, tak jsem se taky trochu decentně zasmál. Ta hezčí se na mě podívala pohledem, který by spíš slušel městskému policajtovi, který vyhazuje bezdomovce z luxusní čtvrti. To se mi ani trochu nelíbilo, pravda byl jsem oblečen jako student fakulty elektrotechnické, ale to ještě nepovažuji za důvod vyhazovat mě z luxusních čvrtí. Zahájil jsem tedy konverzaci : "Ten pohled na mě už prosím nepoužívejte, ještě bych si mohl začít myslet, že jsem opravdu vyvrhel společnosti... " "A nejste ??" odpověděla slečna a počastovala mě pohledem, po němž by se dosud tekutým dusíkem zmražovaná kukuřice klidně mohla prohlásit za dokonale vypraženou a jít si s kamarádkama stoupnout před Galaxii do kornoutu prodávanému k novému americkému filmu. Jedna-nula pro ní, řekl jsem si v duchu a pokračoval v původním tónu: "To se vždycky takhle díváte na chudáky, kteří si taky chtějí zavolat ?." "Dojděte si na Telecom, ať vám tu nainstalunjí speciální telefonní budku, já zato přece nemůžu, že je jich tu tak málo.." "Hele ono to je ženského pohlaví a dokonce tomu funguje mozek a má to přehled, to bude asi výrobní zmetek, nechcete mi dát na sebe číslo slečno, taková kuriozita se tak často nenajde." řekl jsem zpočátku ostře, ale na konci jsem se snažil dát tónem najevo, že za určitých okolností by to mohla být dokonce i lichotka..." V té chvíli se na onu slečnu otočila její kamarádka a řekla: "chce s tebou mluvit", potom jí podala sluchátko, podívala se na mě a já se zeptal: "To jí dneska umřel její oblíbenej mravenec, nebo jí spadly klíče do záchodu, že má náladu jak vodník na sahaře... ?. v té chvíli jsem měl, alespoň u té ošklivější vyhráno, usmála se a řekla: Ne akodád má dost starostí... "Tak to jsem rád, že to ten Brablenec přežil, mimochodem, který ústav studujete ?" "Ále tady tu ekonomku, večerně",pravila ukazujíc do Resslovy ulice. "Aha, takže pracující inteligence ?". Usmála se znovu a zaptala se."Co vy, pracující nebo inteligence ?" "Já si hraju na oboje, ale ve skutečnosti jsem blej flákač, jenom se to nesmí profláknout..." Její kamarádka se jí na něco ptala a já jsem využil stánek s květinami, a zakoupil jednu růži. S tou jsem se vrátil zpět k telefonní budce. "Vypadá, to že slečna ne a ne dorazit, tak jí budu muset dát vám, jako hold za rychlý úsudek a ostrý jazyk." pravil jsem dávajíc té hezčí slečně přivonět k růži, protože tam zase chvíli stála, zatímco se její kamarádka vykecávala. "No jo, zase jeden GALANTNÍ" odpověděla s despektem na posledním slově, ale k růži si přivoněla..." "Jsem slyšel, že studujete na bytí ekonomickou pomocnou silou.." Změnil jsem téma rohovoru, "Co děláte v průběhu dne ????, když noci marníte nad knížkami právě v období rozkvětu ???? "Většinou v průběhu dne pomáhám lidem" "Do hrobu ??" "Občas, hlavně některým." Konverzace potom pokračovala v podobném duchu dále. V jejím průběhu jsem se zaptal, kam že to vlastně jedou, a naznačil jsem, že do Dejvic jí můžu odvézt. 

Najednou mi zazvonil telefon. "Pardon, konečně se dozvím, koho to mám vlastně zastřelit...." "Ano.... , Kde ?, Jo, hned jsem tam....." Otočil jsem se na tu hezčí (to už jsem věděl, že se jmenuje Hanka) a říkám: "Hanko, máš-li zájem klidně tě domu hodím, stejně tam jedu, ale teď musím jít támhle k pasáži něco vyzvednout.." Obě holky se chvíli o něčem tiše dohadovaly a potom, že teda jo. Kamarádka se s náma rozloučila a šla na metro, zatímco já s Hankou jsem šli k Václavské pasáži. Tam jsem dohodnul během 5 minut co jsem potřeboval a že teda jdem pro auto. Cestou od Václavské pasáže k autu, jsme museli projít podchodem k metru, kde jsme se předtím sešli. Jenomže náhoda je občas ne potvora, ale obyčejná děvka. Kdo myslíte že tam v kožichu stál ? A dokonce si mě i všimla. "Jé ahoj Adélo...."...."To je kamarádka Hanka, svezeme jí do Dejvic..." Naštěstí už je to dost dlouho, takže si nepamatuju přesně co že to ta Adéla plácala, ale Hanka zachraňovala situaci jak se dalo... Byla to prostě chytrá holka, i když mi zahulila celý auto.... Hanku jsme odvezli do Dejvic, vystoupila si a my jsme si s Adélou jeli někam sednout. V oblíbené kavárně OASA však bylo obsazeno, ale po návratu do auta jsme tak nějak skončili..hm.... jak bych to napsal, prostě jak už to mezi mužem a ženou bývá.... No prostě to bylo zajímavé..... Hanku jsem vzal na rande v úterý, tvrdila, že fakt nemá čas. Ale znáte to, na co čas člověk chce mít, na to ho má.... Adéla mi nějak neseděla, stejně kouřila jak fabrika, a krásy v obličeji příliš nepobrala (to zavání kyselými hrozny a liškou), a tak mi za čas dala k mému potěšení kopačky. Nedělám to rád, ještě bych si pozdějc mohl nadávat, jaký jsem byl pitomec, raději to nechávám na těch holkách. A to je asi vše. žádný zázrak se nekonal, soulož sice byla, ale stejně by bývalo lepší, kdyby nebyla.

 

 

 

  ďalej>>>