Někdy se vyplatí být pátým kolem u
vozu
Mám dobrou kamarádku, jmenuje se Katka, známe se již několik let. Většinou jí nejméně jednou týdně volám, jak žije atd.... Už tři měsíce chodí s jedním klukem, jmenuje se Marek. Je to takový "bambus", prostě trouba, Katka je hodná holka, ale žádná světice to není, přesto mezi nimi k ničemu nedošlo, protože Kátě přijde hloupé mu to vnucovat, a on je prostě Bambus. Navíc trochu nudnej Bambus, jak si mě nedávno stěžovala, proto mě již po několikáté vytáhla, ať jdu s nimi na procházku, ať je nějaká legrace. Marka to hrozně štvalo, protože dneska chtěl jít na lodičky....
Nakonec jsme na těch lodičkách stejně skončili. Já jsem seděl vzadu, kormidlujíc a naše hrdličky se hrdličkovaly vpředu.... Tentokrát měl Marek navrch, Katčina politika na něj začínala působit, takže to vypadalo, že se konečně k něčemu odhodlá. Já jsem měl tedy švandu postupně z obou, docela pěkně jsme si notovali, za chvíli mě nemohli vystát ani jeden, ani druhej, jenomže co se mnou, uprostřed Vltavy.... Najednou kde se vzala tu se vzala docela pěkně udělaná blondýna pluje kolem. Protože na vodě je všechno slyšet, musela mít přehled o tom, jaká panuje na našem korábu nálada. Já kormidelník jsem ji nechal připlout blíž a když se loďky těsně míjely, zavolal jsem na ní. "Slečno, unesla by vaše loďka jednoho černého pasažéra navíc... Tyhle dvě hrdličky už mě mají plné zuby". Podívala se na mě pohledem, který říkal cosi ve smyslu "no když tak pěkně prosíš" a já jsem si bez dalšího přeskočil do její loďky. Katka s Markem si viditelně oddechli a já odměnil slečnu pitvořivým šklebem, který někteří sadističtí kamarádi nazývají úsměvem. Chopil jsem se vesla a pluli jsme pryč, od Marka, který nevěděl jak se to kormidlo vlastně drží, a začínal ho unášet proud...Prostě Bambus.....
Markéta jak se ta slečna veslujcí přede mnou jmenovala, prohlásila, že jí nepřišel kluk, tak že se jela projet sama.. Odpověděl jsem, že "kdybych měl jít na lodičky s takhle pěknou slečnou já, stál bych před půjčovnou loděk od šesti od rána a lámal si hlavu s tím, jak jí řeknu, že hezčí slečnu jsem v životě neviděl." "Ale jdi ty kecko, abych tě tu nevysadila." "To by byla věčná škoda, protože potom by vám nikdo neřekl, že ladně veslujete..." Usmála se a zakývala lodí....
Ten den jsem jí doprovodil domů. Dokonce mě pozvala i na kafe. Šel jsem, ale nic nebylo. Byla doma sice sama, ale byla to slušná holka, pak řekla že se akorád převlíkne a odjede ještě dneska za kamarádkama na Slapy..
Nabízela mi, ať jedu s níma, ale mě se moc nechtělo, řekl jsem, že jí alespoň doprovodím. Chtěla jet stopem, mě se to sice nelíbilo, ale ona, ža je to nejrychlejší. Osobně jsem jí stopnul nějakou ženskou ve škodovce. Když nasedala do auta, usmála se na mě a zeptala se: "opravdu nechceš jet se mnou". V té chvíli jsem udělal osudovou chybu, představa nejistého weekendu mě stejně jako vyhlídky na spaní se čtyřma holkama v malinké chatce na zemi, moc nelákala. Odmítnul jsem a po polibku jsem jí připomenul, ať na sebe dává pozor... Po weekendu se mnou vůbec nechtěla mluvit. Vůbec se chovala jak vyměněná. Poslal jsem k ní tedy kamaráda s kytkou "Z Květinářství Flora" a čekal jsem na telefon. Ozvala se, s sešli jsme se... po stráveném večeru z ní vylezlo, že chlápek, co jí vezl potom jí málem znásilnil. Utěšil jsem jí, ale ani jsem se na ní moc nezlobil, když mě potom už nechěla vidět. Možná to zní nelogicky, ale kdybych tehdy jel s ní, nebylo by se to stalo.
