|
|
|
|
| ||
Cassanova
|
| |||||
Úvod On zvádza ju Ona zvádza jeho Užitočné frázy Príbehy
|
|
 |
||||
|
vhodnou desku (nic světobolného - takový "Holubí dům" od Schellingera by ho rozbrečel během deseti vteřin). Všechno je hotovo, oba jste pohodlně usazeni. Nastává čas začít: "Jsem ráda, žes přišel. Takhle dobře jsem se necítila, ani nepamatuju...ale na toběje vidět, že tě něco trápí." Tomu se říká rána z milosti. Celý večer ten ubožák toužil po tom, svěřit se vám se svým zlomeným srdcem, a vy jste mu to ne a ne dovolit. Teď, když je konečně uvolněný a cítí se nejlíp za posledních několik let (nebo aspoň za poslední týden), ho vy, jeho utěšitelka, srazíte zpátky na zem. Bude se tvářit, že o tom nechce mluvit. "No tak, " odpovíte mu, "pojď sem ke mně a povídej." Poslechne na slovo. Jediný problém bude, jak ho umlčet. Radši ho nechte mluvit- alespoň budete mít důvod, proč ho držet za ruku. Když se rozpláče, utřete mu slzy prstem. Bedlivě ho pozorujte, protože brzy nastane okamžik, kdy si uvědomí, že - ta milá žena, která tak báječně voní, sedí úplně těsně vedle něj , - že se mu nechce jít samotnému domů - že neví, jestli se odváží začít s tím, o čem si myslí, že jsou první kroky. Jakmile k tomu dojde, nakloňte se, vezměte mu hlavu do dlaní a dejte mu pusu. Přitom zašeptejte něco jako: "Vždycky jsem si říkala, že nebudu do ničeho takhle skákat po hlavě... jenže ty mě tak hrozně přitahuješ." On se zachová následujícím způsobem: a) s chutí vám polibek opětuje b) ztuhne c) vyskočí a s výkřikem vyrazí ze dveří. První dvě alternativy jsou dobré, třetí znamená, že budete muset umýt nádobí. Pokud zůstane, (pomalu) vstaňte, vezměte ho za ruku a odveďte ho do ložnice. Kdyby chtěl něco říct, položte mu prst na rty. Vyvrcholení Ložnice je matně osvětlená a postel rozestlaná. Mnoho žen u této poslední překážky ztroskotalo, protože - sundavaly z postele přehoz a pečlivě ho skládaly - nemohly se rozhodnout, na které straně on radši spí - začaly shánět svíčky - nařizovaly budík a - natřásaly polštáře. Pamatujte, že tohle je svádění, a ne vojenské manévry (i když je tímto způsobem plánujete). Stejně tak by bylo poněkud necitlivé vrazit mu do ruky krabičku prezervativů, šibalsky se usmát a pronést: "Předpokládám, že víš, na co toje." Samozřejmě, že to ví: prezervativy jsou od toho, aby se navlékaly na hlavu ženským, co mají hloupé poznámky. Posaďte ho na postel a pomalu a pečlivě ho začněte svlékat. Dívejte se mu přímo do očí. Vždy, když z něj stáhnete nějaký kus oděvu, sundejte si taky nějaký sama... a zbytek už je na vás. Nicméně je třeba ještě dodržet dvě následující pravidla: 1.Nikdy mu nedejte najevo, že to celé byl váš nápad. Bude to sice tušit, což ho ve skrytu duše potěší, ovšem jakmile mu to řeknete, uteče. 2.Musí u vás zůstat celou noc. Kdyby se musel krátce po půlnoci vrátit do svého opuštěného příbytku, chvilku by přemýšlel a snažil se vzpomenout, jak vlastně Ona vypadala, a pak by se s nově nabytým sebevědomím vydal hledat někoho jiného - a vy bys- te to nebyla. |
||||||
 |
||||||
