|
Příhoda automobilistova
Už je to tak, i já jsem zakoupil automobil, pravda kupoval jsem jej se slovy : "přece nebudu věčně ty monitory tahat ručně" jenže jak už to chodí, dokud je na benzín, člověk je líná mrcha a jezdit zase Městskou Hromadnou dopravou, kde je krásnejch holek i příležitostí spousta, se mu už znova nechce... Avšak i automobilismus má své. Kor když nemáte auto v nejlepším stavu. Tak si chladič u mého autíčka si usmyslel, že fungoval už dost dlouho, je na čase trošku si oddáchnout a vytvořila se v něm taková menší dírka. Menší dírka je pojem nedostatečně vystihující, neboť to, co způsobilo jiný stav vaší partnerky ačkoli jste měli kondom rozhodně nenazvete "menší dírkou", ale pořádnou ďuznou, ačkoli rozměrově je to stejné... Mě sice chladič nezpůsobil problémy těchto rozměrů, nicméně nepovažuji za zrovna příjemné dolévat každé ráno 1,5 l vody.... Tak jsem se jednou v noci vracel z jakési party, mimochodem nic moc, a po ujetí asi 4km a zjištění že teplota nebezpečně stoupá a topení netopí, jsem rychle hledal místo, kde zastavit a dolít vodu z lahví, které vozím vždy ssebou. Nakonec jsem zastavil na zastávce autobusu MHD. Byly asi 2 hodiny ráno, takže autobusu jsem se bát nemusel. Otevřel jsem "haubnu" vytáhnul žárovku, vyndal láhev s vodou, a šel se dívat po případném zdroji další vody do rezervy. Čekajíc, až motor vychladne jsem obcházel kolem, a náhle jsem si všimnul docela pěkné slečny, jak sedí na lavičce a podřimuje. Kabelka se válela na zemi vysypaná, protože spadla z lavičky. Mrknul jsem na pářící chladič a usoudil, že mám tak pět minut času. Pomalu a opatrně, abych jí nevzbudil jsem jí sebral kabelku, věci nandal zpátky, zavřel jí a položil na lavičku tak, aby nyní už nespadla. "Děkuji" ozvalo se najednou od té slečny. Koukala na mě a usmívala se. "To je originální past na noční osamělé automobilisty" odpověděl jsem po vzpamatování se z údivu. Odpověděla mi úsměvem, položila prst na ústa a zašeptala: "Psssssst to je tajné, já tu lovím úchyláky" "Doufám, že jsem první, byla by vás škoda" "Úchyláci mají jiný názor", pravila a pohlédla na mě pohledem, který říkal cosi o malém a hloupém kloučkovi, co toho ještě moc nezná. "Máte rozbitý autíčko ?" "Ne jenom žárlí že ono stálo před domem, zatímco já jsem nasával skoro všecko, co má konzistenci tekutiny a neobsahuje to alkohol, a teď si vyskakuje. " "Nepovídejte, a co pije vaše autíčko ?" Většinou mu stačí voda, ale někdy mu dám za odměnu Fridex." "To si teda smlsne, a proč se potí ?" a ukázala na pářící chladič. "Ale to ono vždy, když vidí pěknou slečnu. Někdo koktá, jinej není schopen říct souvislé slovo a někdo se potí" "To měl být kompliment nebo naznačení že bude pro vás a vašeho zeleného přítele potěšením mě svézt." "Co byste raději ?" "No komplimenty jsou krásná věc, ale perspektiva 34 minut na zastávce, než přijede další autobus je jetě horší, než úchylák s upoceným autem". "Už mě nazývali ledasjak, ale úchyláka ze mě ještě nikdo neudělal..." "Tak to jsem první, " usmála se, vstala a dodala :"ale teď vážně, budete tak hodnej a svezete mě směrem na Pankrác". "To víte, že budu tak hodnej, ale nevěděl jsem že v Pankráci dávají vycházky...." "Už nepáříte, máte vodu ?" "Jo mám, je tam divná vodní pumpa, takže sebou vozim zásobičku...." "Chcete s něčím pomoct ???" zeptala se, připadal jsem si jako ve snu, no řekněte sami, vy znate ženskou jakehokoli věku, která se vás, když opravujete auto, zeptá jestli nechcete s něčím pomoci ??? "Ne děkuji, ale ocenuji snahu" usmál jsem se a zuřivě doléval vodu do chladiče. Nádobku jsem samozřejmě přelil, protože jsem jí potajnu pozoroval, místo toho abych koukal co a kam leju.
"Jedem ? " zeptal jsem se, a zacvakával kapotu. "Jistě, kam až mě můžete svézt ? " "Řekněte si, krásné mladé dívce vyhovím vždy rád...." "A co takhle vězení ?" "To má být zatčení pro úchyláctví nebo výhružka podpantoflizace a následného domácího věznění ?" "Ale ne, já myslela Pankrácké" "Aha, to máme z toho, že používáme místo jednoznačných dvojsmyslů desatero-smysly..." "Dobře nám tak, tomu se říká chyba vnitřní komunikace." "Nebo taky sexuální harašení...." "A komu by tady jako mělo harašit" zeptala se, "Mě snad ne, tak galantní by jste..... "Pssssst. to se neříká, zapoměla jste že úchylákům se nemá odporovat ?, a krom toho, teď řídím já..." "Auto možná..." "Vy jste nějaká ostrá.." "A vám se to snad nelíbí ? " "To jsem neřekl, ale většina mužů to nemá ráda." "A co má ráda většina mužů ?" "Přesný opak" "Blond a blbý ?" - po dostatečné pauze, kdy jsem musel hodit blikačky, zastavit na zákazu zastavení proto, abych se dosyta vysmál jsem odporoval :"To nebylo originální, to jste si půjčila od Julie Roberts" "Nepopírám". "Fuj a já si myslel že jste originální" "Originalita tkví v tom, že víte, kdy to použít.. a pojedem ?" Během konverzace v uvedeném duchu jsme dojeli mojí troskou až na zmiňovanou Pankrác. Přistavil jsem svůj kočár až před správný domovní vchod a zastavil jsem. Promluvil jsem první, protože mi bylo jasné, (nutno říci, že po předchozích zkušenostech) že jinak poděkuje, rozloučí se a už jí nikdy neuvidím. "Co takhle trochu osvěžení pro unaveného motoristu." "Chceš kafe nebo mě sbalit" "To kafe bych oželel." "Kafe došlo a já nemám náladu, a navíc mám své dny, takže to máš stejně blbý." "Náhradní termín ?" "Chceš napsat číslo rtěnkou na ruku, nebo máš papír a tužku ?" Vyhrnul jsem si rukáv... "Smůla jen tak pindám, škoda rtěnky a stejně už skoro došla." Pokrčil jsem rameny, zatvářil se VELMI ukřivděně a vytáhnul jsem mobila se slovy "diktuj".
Nadiktovala mi číslo domu i do práce (z té horlivosti jsem usoudil i po předchozích zkušenostech, že možná správný) políbila mě (z vlastní iniciativy, to si dám líbit) rozloučila se ještě jedním polibkem a odešla. Akorát jsem se ještě stihnul zeptat do kolika mohu volat. "Těhle 14 dní kdy chceš, jsem sama doma" Zde bych rád poznamenal, že rozdíl mezi žížalou a člověkem tkví v tom, že žížala musí narazit asi 40x než pochopí, že skrz ten plech vlevo neproleze auhne vpravo. Usoudil jsem v této situaci, že člověku by to mohlo stačit jednou, poodjel jsem 2 km a zavolal na uvedené číslo. Zvedla telefon a kupodivu ještě svěžím hlasem se ohlásila" "Hálková prosím ." "Tady úchylák s upoceným autem, zkouška spojení.." "Spojení pro únavu materiálu nebude dlouhé, ale jinak tě taky ráda slyším." "Pac a pusu na dobrou noc." "Děkuju a pac vracím" "Dobrou" "Dobrou". Už mě nebaví vás dál napínat. Za týden jsem zjistil, že jí zná velmi dobrý kamarád, že po ní jede už měsíc. (Stejně je o hlavu větší než já a trénuje JUDO). Život je pes.
|
ďalej>>>